Nádražní 381/9, Mohelnice 789 85
+420 733 748 748

Plnění vs. Rizikové těhotenství

Chybí mi dostatečná fundovanost na to, abych s vámi vedl akademickou debatu na téma rizikové těhotenství, nicméně cítím potřebu objasnit a vytvořit jakousi prevenci v souvislosti s životním pojištěním a s jeho následným dopadem na rodinné finance. Jen v posledním měsíci jsem totiž byl osloven dvěma na sobě nezávislými klienty, kteří se chtěli dozvědět, jestli jejich pojištění kryje i rizikové těhotenství a jaké jsou jeho možnosti. V obou případech však pro ně moje odpověď byla jistým zklamáním. V tom prvním případě měla pojišťovna rizikové těhotenství přímo ve výlukách, a další důležitou roli pro plnění z pojištění hrála také čekací doba, počítaná od počátku pojištění (například v případě denních dávek a závažných onemocnění je čekací doba 6 měsíců). Tazatelka byla totiž již v požehnaném stavu a toto riziko neměla sjednáno.

Co vlastně rizikové těhotenství znamená, je asi zbytečné vysvětlovat a konec konců, rozhodující slovo bude mít vždy lékař. Jaká je ale pravděpodobnost vzniku rizikového těhotenství, ať zbytečně nemaluji čerta na zeď? ÚZIS ČR zpracoval v listopadu 2013 studii, která uvádí, že: „V roce 2012 bylo evidováno 26,5tisíc rizikových porodů, což je zhruba 25% z celkového počtu porodů. Počet rizikových či ohrožených těhotenství nadále narůstá, což souvisí s rostoucím věkem rodiček a stále větším počtem rodiček po umělém oplodnění. V posledních dvou letech je v ČR nejvyšší míra plodnosti u žen ve věku 30–34 let.“

Z toho ekonomického pohledu má Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti (DDPN) tu největší smysluplnost zejména v případě, kdy rodina či samotná rodička nemá vytvořenu dostatečnou finanční rezervu, která by pokryla propad jejího příjmu po dobu jejího „výpadku“, jakým rizikové těhotenství bezesporu je. Těhotenství jako takové však není nemoc a navíc stát vyplácí šest až osm týdnů před plánovaným porodem Peněžitou pomoc v mateřství (PPM), proto je také u většiny pojišťoven gravidita zahrnuta ve výlukách, a to včetně té rizikové. Jedna pojišťovna ale rizikové těhotenství umí poměrně dobře.

Jak by tedy takové pojištění denní dávky mělo přibližně vypadat?

Paní XY je 34, je na rizikovém těhotenství od prvního měsíce (práce neschopná), je zaměstnanec v administrativě, její příjem je 18.000,- hrubého měsíčně (cca 14.460,- čistého, vypočet zde), její měsíční náklady jsou celý její příjem a nemá vytvořeny rezervy. Pozitivní věc je, že paní XY alespoň myslela na tuto situaci dopředu a měla sjednáno připojištění DDPN, a to minimálně 6 až 8 měsíců dopředu, což je doba čekací lhůty. Pozor, v případě umělého oplodnění může být tato lhůta požadována až v délce 24měsíců!

To, co budeme pojištěním pokrývat, je tedy vzniklý rozdíl mezi náklady na životní standard a tím, co paní XY dostane od státu? buďto v podobě PPM nebo holé nemocenské.

  1. Nárok na PPM pro paní XY znamená povinnou účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM, logicky nesmí být „denní“ studentka, protože doba studia se nezapočítává do účasti na nemocenském pojištění a nesmí být vedena na úřadu práce (U OSVČ je další podmínkou nároku na PPM účast na nemocenském pojištění jako OSVČ po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem nástupu na PPM). PPM bude činit cca 12.450,- (Výpočet PPM zde)
  2. Pokud paní XY výše uvedené nesplňuje, bude čerpat pouze nemocenskou, vypočítanou z příjmu od počátku zaměstnaneckého poměru, která je ovšem ve srovnání s první variantou jen ve výši 60% denního vyměřovacího základu. Nemocenská tedy bude činit cca 8.200,-  (Výpočet nemocenské zde)
  3. Pro uplatnění připojištění DDPN musí mít paní XY připojištění sjednáno minimálně v délce 6 měsíců, pojištění musí být řádně hrazeno a samozřejmě musí být v zaměstnaneckém poměru (popř. aktivní živnostník).

Měsíční propad paní XY v těhotenství bude činit od 2.070,- do 6.300,-, takže by se celkově mělo jednat o ztrátu 16.560,- až 50.400,- za 8 měsíců rizikového těhotenství, kterou by chtěla paní XY od pojišťovny pokrýt. ALE! 8 až 6 týdnů před porodem máte přeci nárok pobírat PPM, takže vám neschopenka bude ukončena, což znamená možné uplatnění pouze necelých 6 měsíců ze zamýšlených 8. Zohlednit navíc musíme i karenční dobu, dále lhůty pro vystavení neschopenky a ostatní administrativu, z čehož vyplývá, že jsme na necelých 5 měsících, které reálně můžeme při rizikovém těhotenství uplatnit.

Jaké jsou náklady paní XY na připojištění DDPN?  Zmíněná pojišťovna nabízí např. denní dávku ve výši 400,-Kč od 29. dne pracovní neschopnosti a tato suma naši aktérku měsíčně stojí cca 163,-Kč. Budeme-li tedy násobit 400,-Kč pěti měsíci, které můžeme uplatnit, měla by pojišťovna vyplatit částku v přibližné výši 58.000,- s čímž bude paní XY zajisté spokojená.

Nutné dodat, že pokud váš partner ještě neumí zapékat pilník do buchet a vy se necítíte na slaňování po prostěradle z vězeňské cely, nesmíte při uzavírání pojistné smlouvy uvádět nepravdivé či hrubě zkreslené údaje. Dále platí obecné pravidlo, podle kterého by plnění DDPN nemělo být vyšší, než je váš skutečný příjem. Já osobně velkým fanouškem denních dávek v pojištění nejsem a raději apeluji na tvorbu krátkodobých rezerv. V pojištění větší smysl vnímám u připojištění Závažných onemocnění pro ženy, která nejsou tak drahá jako denní dávky a řeší spíše ty fatálnější případy typu: Těhotenské, porodní a poporodní komplikace; Rakovinu in situ; Operace v obličeji a plastiky obličeje (zapomeňte na zkrášlování botoxem); Osteoporotické zlomeniny; Vulvektomii a jiné, které s sebou nesou i větší finanční náklady na léčbu.

Přeji vám pevné zdraví, mentální svěžest a všechny události ve vašem životě ať jsou jen ty radostné!

Comments are closed.